Program

Ve starém sirotčinci ubíhají dny jednotvárně, avšak noci jsou něco úplně jiného; alespoň pro Tima. Jediným lékem na jeho strach ze tmy je odraz hvězdného svitu. Tento strach jej jedné noci zavede až na střechu sirotčince. Zde zjišťuje, že jeho oblíbená hvězda zmizela, a další bohužel mají následovat. Tim zde také nalézá svéráznou postavu jménem Cat Shepherd. Ten má spolu se svým kocourem Tobermorym, který se stane Timovým osobním ochráncem, na starost, aby děti usínaly pokojně a nerušeně. Tim se však do postele nechystá. Svou hvězdu potřebuje více než cokoliv jiného na celém světě, a udělá vše, jen aby ji opět spatřil zářit na obloze. Tim přesvědčí Shepherda, aby jej zavedl k strážci noci Mokovi, kterého úpěnlivě prosí, aby hvězdy vrátil na noční oblohu. Moka však věnuje chlapcovým prosbám pramalou pozornost, a Tim proto požádá Cata Shepherda, aby jej vzal do Majáku hvězd, kde doufá nalézt vysvětlení těchto zvláštních úkazů. Tim, Shepherd a Tobermory se ženou o závod s časem ulicemi Nocturna, světa, kde pracují stovky těch nejroztodivnějších tvorů jen pro to, aby stvořily noc takovou, jak ji všichni známe. Naši přátelé krůček po krůčku zjišťují, že se děje něco divného

Strhující manželské drama ze současného Iránu ukazuje, jak fatálně mohou být lidské osudy a rodinné vztahy ovlivněny společenskými předsudky a přísným právním systémem. Manželská dvojice, Nader a Simin, čelí životnímu rozhodnutí, které ovlivní nejen jejich vztah, ale především budoucnost dcery Termeh. Jedině pokud odejdou z Iránu, zajistí jí svobodný život, ale Nader odmítá opustit vážně nemocného otce. A tak Simin nezbývá, než požádat o rozvod. Jedinou zbraní matky a manželky v iránské společnosti je vyčkávat. Jenže Nader, který se má náhle sám starat o dceru i otce, selhává a zaplétá se do problémů se zákonem. Co mělo být jen zkouškou vztahu se brzy prohloubí v opravdové drama.

Anna Politkovská, ruská novinářka týdeníku Novaja gazeta, jež se nebála otevřeně kritizovat ruskou vládu za její postup ve válce v Čečensku, byla 7. října 2007 zavražděna. Neznámý vrah čtyřmi výstřely ukončil život ženy, která znamenala pro mnoho lidí naději, že páchané zločiny nebudou přehlíženy a zapomenuty. Film vypráví poutavou dokumentární formou novinářčin životní příběh. Režisérka Masha Novikova natáčela Politkovskou pravidelně od roku 2000, stejně jako její kolegy a přátele. Během opakovaných cest do Čečenska a rozhovorů v Moskvě, Beslanu a na dalších místech Ruské federace vznikla unikátní výpověď o nesmyslném konfliktu a osobní statečnosti ženy, která se nebála říkat pravdu. Divák se díky výjimečným záběrům stává svědkem čečenské tragédie a je konfrontován s těžko uvěřitelnými příběhy o zabíjení a zmizení nepohodlných osob. Ve snímku kromě Politkovské hovoří například Lidija Jusupovová, právnička z Grozného, jež strávila mnoho let hledáním nezvěstných lidí z Čečenska, nebo Světlana Gannuškinová, držitelka ceny Homo Homini z roku 2006. Obě tyto ženy, podobně jako Anna Politkovská, nasazují vlastní život ve válce o spravedlnost v dnešním Rusku.

Příběh filmu Příliš mladá noc vypráví o dvou dvanáctiletých klucích, kteří se den po Silvestru náhodně ocitnou na zvláštní oslavě v bytě mladé dívky a ve společnosti dvou dospělých mužů. Děti se v bytě zapomenou, prožijí svoje první setkání s láskou a sexualitou, přestanou vnímat čas a neuvědomí si, že se po nich doma shánějí a pravděpodobně už je hledá policie. Intimní aktuální příběh syrově a autenticky nahlíží na současné partnerské vztahy, přičemž nekompromisně odkrývá jejich prázdnotu. Děti se ve filmu dostávají do situací, před kterými by měly být, alespoň podle našich společenských zvyklostí, chráněny.

Slečna Lilly je temperamentní stará dáma, která se ve svém velkém domě uprostřed malého města stará o prostořekého papouška jménem Emmo a pět psů - odvážného mladého Velveta, nadšeného sportovce Shermana, svůdnou psí slečnu Bellu, jejího obdivovatele J.D. a vzdělaného Chuffieho, který holduje přírodním vědám. V mládí pracovala slečna Lilly jako krotitelka šelem v cirkuse, kde se také naučila rozumět jazyku zvířat, nyní si užívá života, prohání se krajem na motorce, vyráží se svými zvířaty na koncerty a jediné, co jí znepříjemňuje život, jsou její neteř a synovec, dvojčata Hannie a Ronnie. Oba totiž nenávidí zvířata, jejich chování považují za plýtvaní a jediné, po čem touží, je dědictví po tetičce. Aby se ho dočkali co nejdříve, vymyslí plán, jak pod rouškou pokryteckých důvodů a v předstírání starosti o její pohodlí dostat tetičku do domova důchodců. Stará dáma si však velmi rychle všimne, co za starostí o její pohodlí vězí a rozhodne se své záležitosti rázně vyřídit a za pomoci svého advokáta Fairviewa sepíše novou závěť. Když pak zanedlouho zemře, obávají se její zvířátka o to, co s nimi bude, až se do domu nastěhuje Hannie a Ronnie. Jenže pak přijde překvapení. Slečna Lilly odkázala vilu i celý milion svým zvířátkům. Vzteklá dvojčata se však nehodlají vzdát a najdou jakýsi paragraf, podle něhož dědictví odkázané zvířatům propadne, když se z domu vzdálí na více než osmačtyřicet hodin.

Dvanáctiletého Cyrila umístil jeho otec „dočasně“, než vyřeší své problémy, do dětského domova. Ve skutečnosti ale slabošský a nevyzrálý Guy nemá dost odvahy, aby jednou pro vždy řekl svému synovi „nechci tě, nestačím na to“. I když se Cyril nevzdává představy na návrat k otci, netrvá dlouho a otevře se před ním nová šance na život mimo brány dětského domova. Sympatická Samantha, která má vlastní kadeřnictví, si jej začne brát na víkendy. Tím ale teprve začíná série zkoušek jejich křehké důvěry, ze které se teprve může vytvořit opravdové pouto. Kluk na kole je realisticky natočeným příběhem obyčejného kluka, ve kterém stojí lhostejnost s vypočítavostí proti lidské vzájemnosti a lásce.

Margaret Thatcherová, neobyčejná a všestranná žena, která dokázala, že vysoká politika není jen výsadou mužů, se jako první žena stala premiérkou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Svým nekompromisním přístupem k politickému, ale i osobnímu životu, získala přezdívku Železná lady. Film ukazuje Margaretino jedenáctileté působení v pozici předsedkyně britské vlády, její neústupnost a rozhodnost, ale i to, jakou cenu zaplatila za politický vliv a moc.

Severní Korea je bezesporu nejizolovanější zemí světa. Totalitní režim zde již šedesát let zavírá své obyvatele do koncentračních táborů za sebemenší prohřešky: stačí zmačkat noviny, na nichž je vyobrazen otec zakladatel Kim Ir-sen nebo jeho syn, současný vládce Kim Čong-il. Ačkoli se i pouhý pokus o útěk z těchto táborů trestá smrtí, každý rok se o něj řada vězňů pokusí. Díky hrstce z nich, kterým se podaří uniknout a z níž se někteří objeví i v dokumentu, se svět dozvídá o hrůzné podobě života v komunistické Severní Koreji. Jejich silné a alarmující svědectví o milionech obětí hladomoru v devadesátých letech, severokorejských dívkách skrývajících se v Číně, které jsou nuceny k prostituci, či o závislosti tamní ekonomiky na práci vězňů výmluvně kontrastují s propagandistickými televizními pořady posilujícími obludné rozměry Kim Čong-ilova kultu.